aneb osobní modlitba v Hnutí Světlo-Život

bible

 

Bez pravidelné, hluboké osobní modlitby všechny ostatní způsoby modlitby zpovrchní a stanou se rutinou. Evangelia nám ukazují Ježíše, jak se modlí spolu s učedníky, jak se modlí v synagoze a ve chrámu. Ale vidíme také, že Ježíš strávil většinu svého času v osobní modlitbě. Modlil se časně z rána (Mk 1,35), pozdě večer (Mt 14,22-3), v noci (Lk 6,12) a během své nejnáročnější práce, když se odpojil od ostatních, aby sám mluvil se svým Otcem (Lk 5,15-6; Lk 9,18).

V Hnutí Světlo-Život je každodenní osobní modlitba (nazývaná Stánek setkání) jedním z pilířů života. Název pochází z knihy Exodus, kdy vyvolený národ utíká z otroctví v Egyptě (Ex 33,7-14). Mojžíš postavil stan stranou od tábora, kde se každý mohl setkat s Bohem. Sám Mojžíš mluvil s Bohem „tváří v tvář, jako člověk mluví se svým přítelem.“

Nejdůležitější věcí je osobní, modlitební studium Bible. Člověk se dívá na svůj život ve světle Božího slova. Vyhrazený čas a místo modlitby pomáhá koncentraci a vytrvalosti v modlitbě. Pokud je to možné, je dobré se modlit před svatostánkem. Věrností každodenní modlitbě roste víra.

Tento způsob modlitby vyžaduje touhu setkat se s Přítelem. Není nutné říkat mnoho, stačí Mu být nablízku. Tato modlitba vyžaduje také víru – že náš Přítel je stále připraven se s námi setkat, víc, že na nás čeká a že po nás touží.