Životním posláním otce Františka Blachnického bylo Hnutí Světlo-Život. Ve všech etapách a na všech místech svého kněžského působení vytvářel a rozvíjel dílo Oázy.

Počátky hnutí Světlo-Život sahají do roku 1954. Tehdy kněz František Blachnický vedl od 19. července do 1. srpna v Bibieli, vesničce ležící nedaleko Tarnowskich Gór, dvoutýdenní rekolekce pro ministranty z farnosti Rydułtowy, v níž byl vikářem. Tyto rekolekce měly jiný charakter než tradiční rekolekce pro ministranty - byly delší a užívaly zážitkovou metodu. Jejich cílem nebylo ani tak naslouchat přednáškám, jako spíše zakusit křesťanský styl života. Účastníkům, rozděleným do malých skupin, se věnovali klerici. Otec využil skautské tradice. Rekolekce nazval „Oáza dětí Božích". Metoda vypracovaná v Bibieli, rozvíjená a zdokonalovaná, se v následujících letech stala počátkem specifického stylu vedení rekolekcí, kolem kterých se zformovalo pozdější hnutí Světlo-Život. Od r. 1958 Otec František pořádal také rekolekce pro děvčata základních škol. Pokusil se také uplatnit tuto metodu rekolekcí u dospělých - pod názvem „Mariánská rekreace" a „Rekolekční rekreace".

Vedení těchto rekolekcí se přerušilo roku 1960, kdy státní moc zlikvidovala akci za střízlivost vedenou otcem Blachnickým pod názvem „Křížová výprava za střízlivost". Otec Blachnický zůstal několik měsíců uvězněný. Po propuštění z vězení se věnoval vědecké práci na KUL.

Roku 1963 kněz Blachnický obnovil oázové rekolekce. Jejich centrem se stalo Kroscienko nad Dunajcem. První oáza se uskutečnila v Szlachtowej k. Szczawnicy pro děvčata v lyceálním věku. Od té doby probíhají oázové rekolekce každý rok. Systematicky se objevují nové typy rekolekcí: Od r. 1965 - pro kněze, od r. 1967 pro mužskou mládež, od r. 1969 pro alumny, od r. 1971 pro studenty, pracující mládež, řeholnice a katechetky. R. 1972 se znovu objevují oázové rekolekce pro děti. R. 1973 proběhla první oáza rodin.

R. 1969 začali účastníci letních rekolekcí provádět formační práci během roku. Uskutečňovala se na setkáních každý týden v malých skupinách a na Dnech společenství - po 6 týdnech. Od té doby lze mluvit o existenci oázového hnutí. Zpočátku nesl název Hnutí Živé Církve. R. 1976 přijal název Hnutí Světlo-Život, definující se jako hnutí namířené k osobám každého věku a stavu. Rodinná větev nese název Domácí církev. Od r. 1977 se formační práce opírá o dokument Ordo initiationis christianae adultorum - dokument, který v katolické církvi obnovil katechumenát dospělých.

Od počátku kněžství doprovázela kněze Františka Blachnického touha vybudovat společenství kněží oddaných službě církvi. R. 1980 skupina moderátorů hnutí Světlo-Život založila Společenství kněží Krista - sluhy. Roku 2000 bylo založeno právně jako spolek „Společenství kněží Krista - sluhy".

S oázovým hnutím byl velmi silně spojen tehdejší krakovský metropolita kard. Karol Wojtyla. Navštěvoval oázové skupiny, účastnil se Dní společenství. Doprovázel další a další iniciativy otce Blachnického, byl neformálním mluvčím hnutí v Episkopátu. Bránil oázové hnutí před pronásledováním vládnoucí mocí. R. 1973 kard. Wojtyla zasvětil hnutí Světlo-Život Marii - Neposkvrněné Matce Církve. Toto zasvěcení hnutí považuje za velmi důležitou událost ve své historii - za svůj „zakládající akt". Když se roku 1978 kard. Wojtyla stal papežem, na audienci pro Poláky poprosil: „Prosím, abyste se stavěli proti všemu, co ponižuje lidskou důstojnost a ponižuje zvyky zdravého společenství, což časem může až ohrozit jeho existenci i společné dobro, což může snížit jeho přínos do společné pokladnice lidskosti, křesťanských národů, Kristovy Církve". Jako odpověď na toto provolání kněz František roku 1979 inicioval Křížovou výpravu za vysvobození člověka - široký program služby v oblasti vysvobození ze sociálních závislostí, zvláště z alkoholismu a znevažování života a také z nejrůznější neupřímností a strachu, které destruují lidskou důstojnost a nedovolují člověku realizovat se shodně se svým povoláním. V sedmdesátých letech začali na rekolekce přijíždět lidé spoza Polska, z různých zemí, především ze Slovenska a také z Německa - z NDR - katolíci i evangelíci. Přijížděli též Američané z evangelizačního hnutí Agapé, kteří se dělili svými zkušenostmi s evangelizací. o. Rufin Orecki, františkán, moderátor oázy pracující na misiích v Bolívii, začal organizovat oázy také tam.

Otec František Blachnický, přebývající od r. 1982 v Německu v emigraci, započal působení hnutí Světlo-Život uprostřed polské emigrace. Členové hnutí, kteří emigrovali z Polska v osmdesátých a devadesátých letech, zakládali oázová společenství (většinou rodinné kruhy) v jiných zemích. Takto vznikla společenství hnutí v USA, Kanadě, Rakousku, a také v Austrálii, Francii, Lucemburku. Od r. 1985 se datuje existence hnutí v Bolívii, kde oázy pořádá misijní pracovník moderátor hnutí kněz Edward Zielski (od r. 2000 biskup diecéze Campo Maior). V devadesátých letech hnutí Světlo-Život započalo činnost v dalších zemích: na Litvě, v Bělorusku, na Ukrajině, v Rusku, Bulharsku. Obzvláště hojná jsou společenství na Ukrajině. Poslední léta jsou počátkem rozvoje hnutí v středně východní Asii - r. 2003 vznikla první společenství v Kazachstáně, připravují se rekolekce pro lidi z celé oblasti. „Děkuji Bohu za toto hnutí, které přineslo tolik duchovních plodů do srdcí mladých lidí během uplynulých těžkých let, a které i dnes představuje prostředí podporující duchovní růst mládeže i rodin", řekl papež Jan Pavel II. na Krakovských Bloniach 18. srpna roku 2002. Čím je nyní hnutí Světlo-Život, co vnáší do života Církve? Uveďme jen několik nejdůležitějších základních věcí:

 

Evangelizace

Víra není pro současného člověka, dokonce i pocházejícího z nábožensky založené rodiny, něčím samozřejmým. Křesťanství se stalo jednou z mnoha možností, které lze přijmout nebo odmítnout. Oázové hnutí se snaží přijít do dnešního světa s evangelizací směřující k vědomému, osobnímu rozhodnutí se pro Krista. Po evangelizaci se začíná formace ve hnutí Světlo-Život. Jeho hlavním působením je formování jednotlivců i základních společenství do takového stupně křesťanského života i zralosti víry, kdy se evangelizace stane jejich vnitřní potřebou. Evangelizace je přirozeným důsledkem a ovocem realizace formačního programu hnutí, a současně ověřením úspěšnosti této formace. Všechno úsilí ve formaci směřuje k takové výchově svých členů, aby byli schopni vydávat svědectví a získávat neustále další lidi pro Boha.

 

Formování dospělých křesťanů

Hnutí Světlo-Život se snaží sloužit formováním dospělých křesťanů, schopných dávat v dnešním světě svědectví víry. Formace hnutí je silně zakotvena v Bibli, v liturgii a také v učení církve. Oázová společenství se v každé etapě formace, během setkání v malých skupinách modlí, rozjímají Boží Slovo, učí se správně chápat liturgické symboly, podílet se na životě farnosti, diecéze i společnosti.

 

Láska k liturgii

Oázové hnutí, vyrostlé z pastorace ministrantů, celou dobu dbá o pěkné a pečlivé slavení liturgie, majíce na paměti, že ona je vyvrcholením a zdrojem - pramenem života křesťana. Oázová společenství přinášejí opravdový vklad do obnovy liturgie ve farnostech. Není možno snížit cenu této služby hnutí, ačkoli je často málo vidět navenek; vždyť nedělní mše svatá je pro většinu katolíků hlavním místem kontaktu s církví. Aby toto spojení s církví bylo trvalé a živé, je nezbytně třeba obnovy liturgického života. Tohoto úkolu, díky své formaci a službě, se ujali oázáci, pro něž je liturgie, zvláště Eucharistická, vrcholem a pramenem jejich života. Proto se jí chtějí účastnit pokud možno co nejplněji. Služba v liturgickém shromáždění podle všech doporučení koncilové obnovy liturgie je pro ně poctou a radostí.

 

Domácí Církev

Hnutí Světlo-Život se také stará o rodiny. Otec František Blachnický od počátku pozoroval charisma Domácí církve, větve rodin ve hnutí, jako dar pro křesťanské manžele, podporující je - krom jiného - i v splnění hlavního výchovného úkolu ve vztahu ke svým dětem. Formačním cílem je uskutečnění koncilní vizi křesťanské rodiny. Oázové manželské dvojice patřící do Domácí církve se učí prožívat a rozvíjet svoji víru nikoli bokem, mimo manželství, ale právě jako manželé. Přítomnost manželských párů má také ohromný význam pro mládež, zvláště pro ty, kteří pocházejí z rodin rozbitých či neúplných. Mnohokrát se opakují svědectví o tom, že pohled na zdravé, milující se manželské páry a rodiny navrací víru ve smysl a hodnotu manželství. Proto také větev rodin hnutí Světlo-Život plní diakonii obnovy rodinných společenství v církvi. Její typ a rozsah záleží na možnostech párů a potřebách farnosti. Oblasti, v nichž se nejčastěji angažují rodiny Domácí církve, jsou rodinné poradenské služby, liturgické služby, pomoc ohroženým manželstvím, charitativní pomoc.

 

Křížová výprava osvobození člověka

Křížová výprava osvobození člověka je programem činnosti, jejímž cílem je překonat všechno, co ohrožuje lidskou důstojnost a ponižuje zdravé - normální - sociální zvyklosti. Je službou ve věci vysvobození ze sociálních zlozvyků, zvláště alkoholismu a nejrůznější neupřímnosti a strachu, které destruují lidskou důstojnost a nedovolují člověku realizovat se shodně se svým povoláním. Přítomnost Křížové výpravy osvobození člověka v oázovém hnutí není jen prevencí různých závislostí, ale především budováním společenství svobodných lidí.

 

Diakonie života

Kněz František Blachnický založil Diakonii života v roce 1981. Je odpovědí na výzvu svatého otce Jana Pavla II: „ Dejte se do služby životu, nikoli smrti". Diakonie života ve svých řadách shromažďuje plnoleté členy hnutí, kteří se po základní formaci (pro mládež nebo v Domácí církvi) odpovědně angažují ve službě životu. „Prosím, abyste se stavěli proti všemu, co ponižuje lidskou důstojnost a ponižuje zvyky zdravého společenství, což časem může až ohrozit jeho existenci i společné dobro, což může snížit jeho přínos do společné pokladnice lidskosti, křesťanských národů, Kristovy Církve". Jan Pavel II, 1978